Pro Příborské

Tato sekce je určena pro všechny Příborské a pro osoby spojené s touto rodinou. Většina Příborských, žijících dnes v České republice patří do několika rodin, které na jejím území pobývají již po staletí. Jedná se o rody z Hané, z východních Čech, z oblasti Humpolce a z jižní Moravy. Pokud máte předka s příjmením Příborský nebo sami toto příjmení nosíte, je velmi pravděpodobné, že pocházíte z některé z těchto rodin.  

Na Hané žil Pavel Příborský se svojí rodinou v Dřevohosticích již před rokem 1657. Je možné, že do Dřevohostic přišli Příborští z nedalekých Hranic na Moravě, kde bydlel Jan Příborský již v roce 1573. Z Dřevohostic se někteří Příborští odstěhovali na další místa, kde založili nové větve svého rodu. Zatímco nositelé příjmení Příborský z městečka Dřevohostic nedávno vymizeli, členové bočních větví žijí dodnes.

Východočeská větev má svoje kořeny v oblasti Ústí nad Orlicí, kde jsou Příborští zmiňováni již kolem roku 1640. Příslušníci tohoto rodu se často stěhovali z místa na místo. To souviselo se získáváním obživy, která byla závislá od řemeslné a nájemné práce. Přestože jejich život nebyl snadný, příslušníci tohoto rodu v kraji přežili až do současnosti. Potomky tohoto rodu dnes můžeme nalézt i v USA, kam jejich předci odešli za lepším živobytím v druhé polovině 19. století.

V Humpolci jsou Příborští doloženi již kolem roku 1650. V tomto rodu se dochovala pověst, podle které přišli koncem třicetileté války nebo krátce po ní do Humpolce dva bratři. Jednalo se o vyhnance, kteří se do Čech vrátili z ciziny. Protože řekli, že pocházejí z Příbora, začalo se jim říkat Příborští. Přijali katolickou víru a koupili si v Humpolci na náměstí dva domy. V nejstarších humpoleckých matrikách skutečně najdeme na více místech zápisy, ve kterých jsou uvedeni Tomáš a Jan Příborští. Po vyhlášení tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781 se s částí obyvatelstva v Humpolci přihlásili k evangelické víře i někteří Příborští. V domě a ve stodole u Jakuba Příborského se dokonce evangelíci scházeli k bohoslužbám a později u něho bydlel i kazatel. V té době bylo důležitou oblastí hospodářského života v Humpolci soukenictví, ve kterém se živili v nejrůznějších oborech i Příborští. Po polovině 19. století se však soukenictví v Humpolci dostalo do potíží a mnoho lidí ztratilo možnost obživy. Část obyvatel odešla za prací jinam. Příborští z Humpolce odcházeli do Prahy, do Vídně a někteří se dostali až do USA, kde potomky tohoto rodu můžeme nalézt i dnes.

V Bílovicích na břeclavském panství najdeme v matrikách první zápis o Příborských z  roku 1677. Jáchym Příborský byl cihlářem v knížecí cihelně a v roce 1701 se poprvé oženil. Jeho potomci se živili hlavně v zemědělství, často ve vinohradnictví. Někteří se dostali na statek, většina z nich však byli chalupníci nebo drobní řemeslníci. Lidé z tohoto úrodného kraje v dávnější minulosti často neodcházeli, proto i rod Příborských zůstal po celá století usazený v Bílovicích a v nejbližším okolí.

V Bojkovicích byla rodina Příborských zaznamenána v roce 1620, kdy si tam koupil Tomáš Příborský podsedek. V letech 1631 a 1632 byl tento Tomáš Příborský purkmistrem městečka Bojkovic. Tomáš měl dceru a tři syny, Jeden ze synů, Tomáš, byl v šedesátých letech důchodním písařem panství Nový Světlov a od roku 1672 byl již uváděný jako hejtman tohoto panství. Odlesk hejtmanské slávy a silné hospodářské postavení všech tří bratří se odrážely ještě v dalších generacích rodu. V první polovině 18. století se část Příborských z Bojkovic dostala k mlynářskému řemeslu. V průběhu 18. století se rod Příborských z Bojkovic vytrácí.

Příborských v České republice žilo v roce 2014 celkem 359 osob. Mužů 170 a 189 žen.

Na mapě je zakresleno, kde všude Příborští v ČR žijí. Barevně jsou rozlišeny některé rody, které na tomto území žijí již delší čas. Stále je zde ještě dost Příborských, o kterých nevím, do kterého rodu patří. Budu rád za každou pomoc při poznávání informací o rodině Příborských. Postupně se nám daří přiřazovat další nositele našeho příjmení do některého ze starobylých rodů, žijících v dnešní České republice.

Osobní údaje lidí ze starších generací rodiny Příborských pro členy naší rodiny poskytuji pouze formou výměny za nové informace o Příborských. V těchto případech se vždy snažím, abych poskytl více informací o osobách daného rodu, než kolik jich od spolupracující osoby získám. Pokud máte nějaké vědomosti o rodině Příborských, neváhejte a napište mi na adresu na stránce Kontakt.

S povídáním o rodinné historii jsem se setkával od malička, kdy jsem poslouchal povídání starších. Při každodenní práci, při draní peří, na zabijačkách, na hodech i na besedách jsem slyšel, komu se narodilo dítě nebo kdo zemřel, včetně popisu od které prababičky to byl bratrance vlastník, kdo co umí, co kdo udělal nebo co se chystá udělat. Obdivoval jsem, jaký mají ti dospělí přehled a znalosti. To se netýkalo jenom rodiny, ale snad celé vesnice a do určité míry i obcí okolních. Až později jsem pochopil, že to nebylo jenom povídání pro zabavení při práci nebo pro ukrácení dlouhé chvíle. Lidé dříve narození tak udržovali pevné sociální vazby ve svém okolí. Nebyli osamoceni a dobře znali prostředí, jehož byli součástí.

Pamětníci rádi vyprávěli, ale zpravidla nikdo svoje paměti nezaznamenával. Jak postupně umírali, mizely i jejich vzpomínky a zkušenosti. Tak jsem se zapisováním začal koncem roku 2000 já. Od členů nejbližší rodiny jsem se dozvěděl spoustu údajů i zajímavých historek. Postupně jsem poznal i hodně dalších lidí, kteří mi velmi často pomohli svou otevřeností a poskytnutím nejrůznějších informací. Tímto bych jim všem chtěl ještě jednou poděkovat.