Příjmení se v dávnější minulosti vždy nedědila a někteří lidé je změnili i během svého života. Tato doplnění křestního jména vznikala často podle vzhledových nebo charakteristických vlastností nositele, jeho povolání, podle jména otce nebo také podle místa, odkud nový obyvatel přišel. Rod Damborských svoje příjmení nosí déle než 350 let, v Bílovicích hospodařil Jan Damborský již kolem roku 1650. Podíváme se, jak Jan k tomuto příjmení mohl přijít a jak se Damborští od té doby rozšířili.
Jedním ze způsobů doplňování hospodářů do pustých zemědělských usedlostí po třicetileté válce bývalo, že majitel více panství mohl přestěhovat do částečně vylidněných vesnic jednoho panství osoby, které pocházely z jeho jiných panství. Pro majitele bylo výhodnější, když měl osazený čtvrtlán, ze kterého mu přicházelo víc příjmů, než chalupu někde v podhorské oblasti. Tak tomu bylo například na panstvích Serenyiů, kteří v době kolem poloviny sedmnáctého století přiměli mnoho svých poddaných z kopcovitého novosvětlovského panství v okolí Bojkovic, aby se přestěhovali na úrodnější milotické panství u Hodonína, válečnými událostmi těžce postiženého.
Břeclavské panství, na kterém ležela i obec Bílovice, koupil rod Liechtensteinů v roce 1638. V té době držel jejich rod mimo jiné majetky i ždánické panství, které nebylo třicetiletou válkou tak poničené jako panství břeclavské. Je velmi pravděpodobné, že správci Liechtensteinských panství přestěhovali část poddaných z hustěji obydlených panství do značně vylidněných, ale úrodných a výnosnějších vesnic na Břeclavsku. Mohlo se tak stát, že některý z nových osadníků do Bílovic přišel z městečka Dambořice, které bylo součástí ždánického panství. Pokud se jmenoval Jan, kterých bývalo poměrně dost, mohli mu jeho noví sousedé začít říkat Damborský.
V dnešní době žije v oblasti bývalého břeclavského okresu a v jeho okolí mnoho rodin Damborských, jejich příbuzenské vazby však až na nejbližší rodiny nejsou dostatečně známy. V České republice v roce 2014 žilo celkem 527 osob s příjmením Damborský nebo Damborská. V rámci Břeclavska, jako obce s rozšířenou působností, z nich v té době žilo 112 osob, což je téměř čtvrtina z celkového počtu. Dalších 49 osob žilo na Hustopečsku, na Hodonínsku 48 osob a na Kyjovsku 39 osob. Na Mikulovsku 16 osob, na Židlochovicku 15 osob, v oblasti u Veselí nad Moravou 11 osob. V těchto sousedících lokalitách na jihu Moravy tak žilo v roce 2014 celkem 290 osob s příjmením Damborský nebo Damborská z celkových 527 osob. Větší počet nositelů příjmení Damborský žije ještě v Praze, kde jich bylo 33, v Brně 31, v Ostravě 17, ve Vlašimi 12, v Uherském Hradišti 12, v Třebíči 11, v okolí Šumperka 10, v Chrudimi a ve Zlíně po 9. Na dalších lokalitách České republiky je výskyt členů rodiny Damborských omezený jen na několik osob.
Provedeným rodopisným výzkumem bylo prokázáno propojení Damborských z oblastí dnešního Břeclavska a Hustopečska před rokem 1820. S ohledem na menší migraci osob do roku 1950, a to převážně jenom na menší vzdálenosti, je možné usuzovat, že velká část dnes žijících Damborských má společné rodové kořeny v Bílovicích.