Rodová kronika

Pokud získáme o předcích z matričních knih dostatečné množství informací, je vhodné tyto znalosti zpracovat do podrobnější písemné formy. Jednotlivé přepsané a přeložené výpisy z matrik obsahují základní osobní údaje o osobách zúčastněných na jednotlivých zaznamenaných událostech. Ne každý má možnost věnovat čas a úsilí ke zpracování mnoha desítek výpisů do přehlednější formy, která zaujme členy rodiny dnešní i budoucí. Pokud se rozhodnete pro objednání rodové kroniky, v soupisu vaší rodinné historie se mohou zúročit mnohaleté zkušenosti v práci s matrikami i s dalšími archiváliemi. Údaje z matrik je možné doplnit o data z registrů, katastrů, historických map, sčítacích operátů a dalších materiálů, které jsou v archivech k dispozici. Získané informace se zasadí do historického kontextu a dostaneme tak přesnější obraz života předků.

Do kroniky můžeme uvést podrobnosti ze života, jako například informace o povolání, kterým se živili, o výrobních prostředcích, kde a jak bydleli, jak se bavili. Je možné zpracovat informace o sídlech, kde žili, o domech a o jejich konstrukci, jak se chovali lidé okolo nich a jakým společenským normám se naši předci přizpůsobovali. Kroniku je někdy možné doplnit o nakreslenou dispozici domu předků. Vhodné je uvést i historické informace o době a místě, ve které jednotlivé generace rodu žily.

Podle vašich požadavků může být kronika zpracována pro jednu rodovou linii předků nebo i pro více linií (například pro rody otce a matky). Čím podrobnější bude historický výzkum v archivních fondech, tím více informací o jednotlivých členech rodu získáme. Rozsah zpracovávané kroniky určuje zákazník, jeho požadavky a možnosti.

Pro představu se můžete podívat na část kroniky, zpracované na základě vyhledávání rodokmene přímé linie rodu. Na začátku popisu každé generace se obvykle píše o sňatku rodičů, pak je soupis jejich dětí a následuje výtah ze získaných informací, v tomto případě pouze z matričních výpisů. Ukázka se týká části jedné z generací sledované rodiny:

 

Karel, další syn Bartoloměje a Mariny Teturových, se oženil 24. ledna 1837, kdy si vzal za ženu Marii Annu, dceru Michala Kalužíka, chalupníka v Bílovicích č. p. 212. Ženich Karel Tetur byl zapsaný jako čekatel na čtvrtlán, na svatbu byl vypravený z domu č. p. 127, kde hospodařil jeho bratr Martin Tetur. Po svatbě novomanželé žili v domě nevěsty na č. p. 212, kde se jim v roce 1838 narodil první syn Tomáš. Druhorozená dcera Františka a další děti se již narodily na čtvrtlánu č. p. 114. Toto hospodářství Karel Tetur převzal od svého otce Bartoloměje, který se naopak přestěhoval s manželkou Marinou na chalupu č. p. 212. Pokračovatelem Karlova rodu se stal nejstarší syn Tomáš, jeho potomci v Bílovicích žili ještě v průběhu 20. století.

Nejmladší syn Bartoloměje Tetura a jeho manželky Mariny, Vincenc Tetur, se v Bílovicích oženil dne 6. února 1839. Toho dne si za manželku vzal Františku, dceru po zemřelém Janovi Úlehlovi, čtvrtláníkovi v Bílovicích na č. p. 48. První dvě Vincencovy děti se v letech 1840 a 1842 narodily na č. p. 48, kde byl jejich otec zapsaný jako obyvatel. Od narození dcery Františky v roce 1844 byl v tomto domě uváděný již jako čtvrtláník. I tato větev rodu Teturů se v Bílovicích dožila do 20. století. Jeden z Vincencových synů, Ludvík Tetur, se před rokem 1875 dostal na čtvrtlán č. p. 14 v Žižkově, kde se mu spolu s manželkou Kateřinou, dcerou Martina Konečného ze Žižkova, narodilo 15 dětí.

Otec Bartoloměj Tetur zemřel dne 15. dubna 1842 ve věku 73 let na břišní tyfus. V pohřebním zápisu byl uvedený jako chalupník v Bilovicích na č. p. 212. Ovdovělá Mariana Teturová se později přestěhovala k synovi Karlovi do domu č. p. 114. Tam dne 15. srpna 1849 zemřela na choleru, podle úmrtního zápisu se dožila 66 let.

Při ohlédnutí za životem Bartoloměje Tetura a jeho ženy Mariny můžeme říct, že byl opravdu požehnaný. Již na samém začátku jejich společné cesty životem měli poměrně dobrou výchozí pozici. Tomu napovídá skutečnost, že synovi domkaře Petra Tetura dal svoji dceru čtvrtláník Tomáš Dobšíček. Navíc, jak se ukázalo, tato dcera měla reálnou šanci zdědit otcův čtvrtlán, což nebyla situace zcela obvyklá. Je zřejmé, že postavení hrnčíře Petra Tetura v Bílovicích bylo poměrně dobré, mimo jiné i proto, že byl členem řemeslnického společenství, které zasahovalo až do okolních obcí. Poctou pro tuto rodinu byla například účast bílovického rychtáře Jiřího Nováka jako svědka na svatbě ovdovělé Kateřiny Teturové v roce 1796.

K dobrému jménu této rodiny přispěl i sám Bartoloměj Tetur, který dostal čtvrtlán č. p. 127 po svém tchánovi. Toto hospodářství nejen že udržel, ale do roku 1817 se mu podařilo v Bílovicích získat další čtvrtlán č. p. 114. Za tímto úspěchem byla pravděpodobně jak Bartolomějova činorodost, tak i kontakty v obchodních kruzích na břeclavském panství. Dobré hospodářské výsledky, a pravděpodobně i finanční možnosti, byly zřejmě příčinou, že dvě ze tří Bartolomějových dcer se provdaly na čtvrtlány, kde se z nich hned po svatbě staly hospodyně. Tři ze čtyř synů Bartoloměje a Mariny Teturových se v Bílovicích stali čtvrtláníky. Navíc zůstala rodině k dispozici i chalupa č. p. 212, ve které mohli samostatně dožít svůj úspěšný život oba stárnoucí rodiče.